Historie
Počátek Sdružení pro integraci a migraci spadá do roku 1992, kdy do České republiky zamířily tisíce uprchlíků z válečné Jugoslávie. Ve stejném roce byl v Praze otevřen Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Představitelka tohoto úřadu se obrátila na Československý helsinský výbor s žádostí o spolupráci. Právnička a psycholožka začaly objíždět vznikající humanitární střediska a následně uzavřel Český helsinský výbor s UNHCR smlouvu o poskytování právní a psychosociální pomoci uprchlíkům. V říjnu roku 1993 se za podpory Kanadského velvyslanectví podařilo otevřít Poradnu pro uprchlíky Českého helsinského výboru. Hlavním sponzorem zůstával UNHCR.
Na práci s uprchlíky z bývalé Jugoslávie navázala práce s uprchlíky z dalších částí světa. Klientely a problémů na všech stranách přibývalo, a tak se v roce 1998 od Poradny pro uprchlíky oddělila Poradna pro integraci, která se zabývá azylanty a komunitami cizinců. Současně vzniklo občanské sdružení Centrum pro otázky migrace, které se zaměřovalo na problematiku migrace a integrace cizinců do české společnosti. Koncem roku 2002 se Poradna pro uprchlíky osamostatnila od Českého Helsinského výboru a od 1. 1. 2003 působila jako samostatné občanské sdružení.
K další velké změně došlo v roce 2008, kdy se Poradna pro uprchlíky (PPU) sloučila s Centrem pro otázky migrace (COM) a po uskutečněném sloučení přijala i nový název, Sdružení pro integraci a migraci (SIMI).
